Čtyřdenní pracovní týden: přináší jen výhody?

Čtyřdenní pracovní týden se v některých zemích Evropy stává fenoménem. Zkoušejí ho zaměstnavatelé z různých segmentů, žádají si ho i zaměstnanci a velká část těch, kteří si jej měli možnost vyzkoušet, by už neměnili. Někteří odborníci dokonce zastávají názor, že čtyřdenní pracovní týden čeká dříve či později většinu zaměstnanců. V čem spočívají výhody rozvržení pracovní doby na čtyři dny v týdnu a co se o této iniciativě vyplatí vědět?

Cesta z pěti pracovních dnů na čtyři

Dříve narození čtenáři si možná ještě budou pamatovat pracovní soboty, protože ještě pár desítek let dozadu nebylo ničím neobvyklým dojíždět do práce i v sobotu. Postupně se ale prakticky ve všech zemích Evropy přešlo na pětidenní pracovní týden a nyní to vypadá, že počet pracovních dní se bude opět zkracovat. Samozřejmě ne celoplošně, ale zatím pouze ve vybraných segmentech.

Se čtyřdenním pracovním týdnem experimentuje stále více zaměstnavatelů. Výsledky jsou přitom naprosto překvapivé a na základě těchto zjištění dokážeme již dnes identifikovat několik výhod, které s sebou čtyřdenní pracovní týden přináší. Než k nim ale přejdeme, poohlédněme se trochu po zemích, kde už tento model rozložení pracovní doby vyzkoušeli.

Velká Británie, Belgie, Island i severské země

Pokusy zavést čtyřdenní pracovní týden se v uplynulých dvou letech rozjely ve více evropských zemích, a to s velkými očekáváními. Tento režim si například vyzkoušely stovky zaměstnanců ve Velké Británii, převážně z technologického sektoru a téměř žádná ze společností se už k původnímu modelu práce nevrátila. Zaměstnavatelé si pochvalovali, že produktivita zůstala na stejné úrovni a přidanou hodnotou byli spokojeni zaměstnanci, kteří měli více času na své koníčky a blízké.

Jednou z prvních zemí, kde si mohli zaměstnanci naplno vyzkoušet čtyřdenní pracovní týden, je Belgie. Změnu se dokonce podařilo prosadit do zákona, a tak si každý zaměstnanec může vybrat, zda chce pracovat čtyři nebo pět dní týdně. Třeba ale dodat, že pokud si vyberete model se čtyřmi pracovními dny, nebudete pracovat méně, ale pracovní doba se vám rozvrhne na menší počet dní.

Se čtyřdenním pracovním týdnem ale experimentují i mnohé další země. Ze všech zmiňme zejména Island, kde podle odhadů přes 86 % zaměstnaných pracuje jen čtyři dny v týdnu. Bohaté zkušenosti v tomto směru mají i severské země, kde čtyřdenní pracovní týden využívají zejména v IT segmentu. Na jihu Evropy se však také tomuto modelu rozvržení pracovní doby nebrání, Španělská vláda pro tento účel dokonce připravila vloni i několik dotačních schémat, která mohou využít zaměstnavatelé s ochotou vyzkoušet tento způsob rozvržení pracovní doby.

Jaké výhody přináší čtyřdenní pracovní týden?

Pokud si právě teď kladete otázku, proč je čtyřdenní pracovní týden takovým trendem, na následujících řádcích máme pro vás odpovědi. Výhod je totiž hned několik a tento způsob rozvržení pracovní doby si povětšině pochvalují nejen zaměstnanci, ale i samotní zaměstnavatelé. Ti oceňují, že díky čtyřdennímu pracovnímu týdnu jsou zaměstnanci více soustředěni na práci během pracovní doby a do práce chodí zároveň spokojenější. Tato jejich spokojenost se projevuje i větší mírou loajality, takže takový zaměstnanec jen tak snadno neodejde pracovat jinde.

Z pohledu zaměstnanců jsou pak výhody zřejmé. Představte si, že máte každé pátek nebo pondělí volno, a tedy máte stále „prodloužený víkend“. Mezi nejčastěji uváděné výhody ze strany zaměstnanců patří více volného času, vydatnější odpočinek a také více času na rodinu. Jednoduše, na „třídenní“ víkend se dá zvyknout velmi rychle, zvláště pokud váš plat zůstane na stejné úrovni.

Čtyřdenní pracovní týden může přinášet i různé problémy

Pokud jste nabyli pocitu, že čtyřdenní pracovní týden je to nejlepší, co vás v kariérním životě může potkat, tak ještě na chvilku zadržte. V souvislosti s ním totiž vyvstává několik otázek ohledně platu či pracovní doby. Ke čtyřdenní pracovní době totiž zaměstnavatelé mohou přistupovat různě a obecně se prosazují dva modely. Tím prvním je zkrácení stanovené týdenní pracovní doby ze 40 hodin na 32 hodin, což ale ve většině případů může znamenat i adekvátní snížení mzdy. To pochopitelně nemusí vyhovovat každému. Pokud by i nedošlo ke snížení mzdy, je sporné, zda soustředění pracovních povinností do čtyř pracovních dnů nebude na zaměstnance vytvářet vyšší tlak a nároky na splnění plánů.

Druhým modelem je rozvržení 40 hodin týdně do čtyř dnů namísto původních pěti. To ale znamená, že místo původních 8 hodin denně je třeba odpracovat 10 hodin denně, což může být nejen pořádně vyčerpávající, ale i nevhodné pro zaměstnance, kteří mají děti. Pokud totiž v práci strávíte 10 hodin čistého času, děti ze školky či školy prostě nestihnete vyzvednout. Samozřejmě existují i různé variace, kdy vám při zkrácené pracovní době například zůstává stejná mzda, vždy totiž závisí na konkrétním nastavení podmínek.

Nuže a do třetice není třeba zapomínat na to, že čtyřdenní pracovní týden není vhodný pro každý segment trhu. Zvláště rozšířený je tento model v těch zaměstnáních, kde už je nyní možné pracovat z domova, resp. na dálku. Na druhé straně, stále existuje množství povolání, kde prostě zkrácení pracovní doby není zcela možné, ať už z praktických nebo personálních důvodů.

Čtyřdenní pracovní týden pro všechny?

Zavedení čtyřdenního pracovního týdne se zřejmě jen tak brzy nedočkáme a celoplošný přechod na čtyřdenní rozvržení by momentálně způsobil řadu problémů. Na zkrácení pracovní doby by musely reagovat prakticky všechny státní instituce, lékaři, služby a rovněž doprava, protože režim přesunů a poptávky by se citelně změnil. Zkrácený pracovní týden tedy prozatím zůstává výsadou zejména pro ty segmenty, kde si tento pracovní režim mohou dovolit bez větších omezení a kompromisů.

Navzdory uvedenému můžeme podobné snahy a trendy vnímat pozitivně, protože podporují variabilitu pracovněprávních vztahů na jedné straně a na druhé straně jsou účinným a motivujícím faktorem zvyšujícím produktivitu pro zaměstnance.