Přístup mladých lidí k penězům

O mladých lidech se často říká, že s penězi zachází lehkovážně. V této souvislosti se často zmiňuje i nízká finanční gramotnost a přehnané očekávání ohledně první výplaty po absolvování školy. Je to však ve skutečnosti tak a jakým způsobem lze vztah mladých lidí k penězům formovat?

Co rozhoduje u mladých lidí?

Hospodaření s penězi je aktuálním tématem u všech věkových kategorií. Podle průzkumu realizovaného před 3 lety však vyšlo, že většina mladých lidí ve věkové skupině 18 až 30 let sice považuje peníze za důležité, avšak ne to nejdůležitější. Většina mladých respondentů se také vyjádřila, že na koupi bytu či domu si raději budou šetřit než se nadměrně zadlužovat. Z celého průzkumu vyplynulo, že pouze 4 % respondentů přistupuje k penězům méně zodpovědně a nejraději je utrácí a užívá si.

Výsledky průzkumu jsou bezpochyby zajímavé, otázkou zůstává, do jaké míry odpovídají odpovědi respondentů i jejich skutečnému chování, vždyť třeba, při současných cenách nemovitostí je představa „našetření“ si na vlastní byt zcela vzdálena realitě. Podobné průzkumy jsou často realizovány na reprezentativním vzorku obyvatel, a proto nemusí být vždy směrodatné. Nuže a je-li řeč o mladých, nelze opomenout ani to, že právě mladí mají při nákupních rozhodnutích větší tendenci podléhat emocím. Nejednou si tak koupí i věci, které ve skutečnosti nepotřebují.

Po příklady nezodpovědných a silně emočně ovlivněných nákupních rozhodnutí nakonec ani není třeba chodit daleko. Představte si mladého muže, čerstvého držitele řidičského průkazu. Relativně častým jevem je, pokud si jako první auto koupí ojetý model prémiové značky. To se jako ojeté dá sice poměrně levně koupit, avšak jeho následný servis a údržba je natolik nákladná, že nového majitele začne pořádně těžit. Výjimečné pak nejsou ani situace, kdy na opravu prostě nezůstane a takto „výhodně“ koupené auto jen stojí před domem.

Odkud berou mladí lidé vzory?

Stejně jako v jiných oblastech života, tak i v případě nakládání s financemi si mladí lidé berou za vzor především své rodiče. Pokud tedy rodiče při nakládání s penězi nejdou dobrým příkladem, je velmi pravděpodobné, že takové nesprávné návyky pochytí i jejich potomek. Pozitivní však je, že to platí i naopak. Pokud je třeba otec aktivním investorem a zajímá se o investování, je velká šance, že zhodnocování peněz se stane přirozenou součástí finančního chování i jeho dítěte.

Celou výchovu ohledně zacházení s penězi nemůžeme ale „hodit“ jen na rodiče. Významným ovlivňujícím faktorem je totiž i škola a nejbližší kamarádi. Dokonce, podle nedávného průzkumu mají právě kamarádi zcela zásadní vliv na vnímání financí a schopnost nakládat s nimi. Bohužel, na mnoha školách jakékoli vzdělávání v této oblasti stále chybí. Není proto překvapením, že často ani absolventi středních škol neznají rozdíly mezi jednotlivými typy úvěrů, nevědí co je to jistina, co označuje zkratka RPSN a taky ani nevědí, na co se zaměřit při úvěrových smlouvách.

Právě mladým se pak může stát, že se začnou zadlužovat, dostanou se do dluhové pasti, případně naletí na různé nabídky „rychlých a zaručených“ výdělků. A to rozhodně není slibný začátek života dospělého člověka.

Tipy, jak zlepšit hospodaření s penězi u dětí a mladých lidí

V současnosti ani mezi odborníky nepanuje jednotný názor na otázky, kdy by si měli rodiče začít s dětmi povídat o penězích, stejně jako neexistuje ani ideální měsíční výška kapesného. Vždy totiž záleží na konkrétních finančních situacích konkrétní rodiny. Už na prvním stupni by si ale dítě mělo být vědomo toho, že peníze je třeba někde vydělat a že s nimi je třeba hospodařit uvážlivě. Pro lepší představu nabízíme hned několik tipů, jako dítě, resp. dospívajícího přivést k lepšímu hospodaření s penězi.

Jaké by měly být úspory dětí a mladých?

Ideální je, aby každý mladý byl veden k budování finanční rezervy. Výše „železné rezervy“ může být určena různě, nejčastěji však procentuálně. Důležité je také vysvětlit, že ačkoli si dítě může za své peníze „koupit cokoliv“, nemělo by si hned všechny své úspory utratit. Dobrým cvičením může být, dáte-li dítěti třeba 200 korun a pošlete ho do obchodu s tím, že předtím si podle vlastní fantazie vymyslí, co všechno si může koupit. Následně v obchodě zjistí, na co skutečně má. Toto cvičení pomůže dítěti již v relativně nízkém věku pochopit hodnotu peněz.

Správně nastavená výška kapesného

S výše uvedeným souvisí i výška kapesného. Pro někoho může být hodně i 200 korun měsíčně, jinému zase nebude měsíčně stačit ani 2000 korun. Důležité je jasné nastavení pravidel a zachování určité přiměřenosti mezi kapesním, motivací dítěte a příjmy rodičů. Zároveň by mělo být kapesné adekvátní věku a potřebám dítěte.

Forma kapesného

Na to, jak bude dítě přistupovat k penězům, má vliv také forma, jakou kapesné dostává. Je možné zřídit dítěti zvlášť účet v bance a od 5 let věku mu můžete vyřídit i debetní kartu. Pomocí ní můžete dítě naučit platit kartou, resp. vybírat si hotovost z bankomatu. Zároveň tím dítě naučíte, že peníze, které máme, nejsou vždy jen ty, které máme přímo v peněžence. Samozřejmě, v jistých případech je lepší dát dítěti kapesné raději v hotovosti, například pokud si kupuje věci ve školním bufetu nebo před odjezdem na letní tábor.

Upřete pozornost na budoucnost

Už v mnoha dětských pohádkách najdete poučení, že kdo se nepřipravil včas na budoucnost, tak špatně dopadl. Zkuste toto aplikovat i v případě finanční výchovy. S tou lze začít už v předškolním věku. Formou pohádky můžete dítěti snadno vysvětlit, že pokud si někdo kupuje všechny sladkosti, které vidí v obchodě, tak mu později žádné peníze nezůstanou na potraviny, které jsou opravdu důležité. Rovněž je vhodné dítěti vysvětlit, že si nemusí koupit hned vše, co uvidí v reklamě a část peněz si má vždy odkládat na „horší časy“. Mimochodem, vlivu reklamy na děti jsme se věnovali v tomto článku.

Možnost důchodového spoření je aktuální i pro mladé

Abychom se však nezaměřovali pouze na ty menší, zdůrazněme, že každý rodič by měl svému dítěti při rozběhu kariéry zdůraznit důležitost doplňkového důchodového spoření. Přestože ve věku 18–26 let se může zdát důchod ještě velmi daleko, při důchodovém spoření platí staré známé „čím dříve, tím lépe“. Někdy stačí vést děti k odkládání malých částek, byť i pár desítek korun měsíčně, aby si dítě vytvořilo návyk, i když ne na důchod, tak na horší časy.

Co se v mládí naučíš...

V této souvislosti se patří zmínit ještě jedno přísloví – „co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“. Bezpochyby platí taky o hospodaření s penězi. Od útlého věku se vyplatí vysvětlovat hodnotu peněz, potřebu jejich vydělávání, investování a uvážlivého utrácení. Čím dříve si totiž mladý člověk osvojí správné zásady hospodaření s penězi, tím po finanční stránce bude vést lepší život.