Zlaté pády a úspěchy

Zlato v uplynulých týdnech překonává historické cenové rekordy. Pro mnohé konzervativní investory po desetiletí představuje bezpečný přístav v dobách ekonomické nejistoty, ale v současnosti láká i ty, kteří si rádi udělají zálusk na vyšší výnosy. Není však čemu se divit, tento drahý kov již tisíciletí symbolizuje bohatství a stabilitu a v podvědomí mnohých je zakořeněn jako investice, která nezklame. Je to však opravdu tak a lze se na zlato spolehnout za všech okolností? Historie totiž ukazuje, že investice do zlata může přinést i trpké zklamání. Podívejme se proto na zlaté vzestupy a pády.

Proč zlato není sázkou na jistotu?

Přestože se zlato často prezentuje jako ochrana před inflací a ekonomickým chaosem, jeho cena podléhá mnoha faktorům, které nemusí vždy hrát ve prospěch výnosu chtivých investorů. Mezi nejvýznamnější patří měnová politika centrálních zemí, přičemž zejména zvyšování úrokových sazeb negativně ovlivňuje cenu zlata, jelikož investoři přesouvají prostředky do výnosnějších aktiv.

Dalším důležitým faktorem je síla amerického dolaru. Jelikož zlato se obchoduje převážně v dolarech, silnější dolar znamená vyšší cenu zlata v jiných měnách, což může snížit globální poptávku. V neposlední řadě ovlivňují hodnotu zlata i sentimenty investorů a geopolitické události, které lze jen stěží předvídat. Třeba si také uvědomit, že zlato na rozdíl od akcií nebo dluhopisů, zlato samo o sobě negeneruje žádné výnosy, cash flow ani dividendy. Jeho hodnota je založena výhradně na tom, kolik je někdo ochoten za něj zaplatit, co může vést k poměrně velkým výkyvům, nastane-li ve světě neočekávaná situace.

Největší propady hodnoty zlata

Jeden z nejdramatičtějších propadů ceny zlata se udál v letech 1980 až 1982. Po dosažení tehdejšího rekordu 850 dolarů za unci v lednu 1980 zaznamenalo zlato během následujících dvou let strmý pád o více než 60%. Investoři nakupující na vrcholu museli čekat více než 28 let, než se cena vrátila na původní úroveň.

Novější historie nabízí také další výrazný příklad. V letech 2011 až 2015 zlato ztratilo téměř 45% své hodnoty, když kleslo z historického maxima 1 921 dolarů za unci na přibližně 1 050 dolarů. Tento pokles přišel po dlouhém období růstu během globální finanční krize a následné expanzivní měnové politiky.

Zajímavým příkladem z minulosti je také období po roce 1933, kdy americký prezident Franklin D. Roosevelt podepsal příkaz zakazující soukromé vlastnictví zlata. Američtí občané museli předat své zlaté mince a cihličky vládě za pevnou cenu 20,67 dolaru za unci. Krátce nato vláda zvýšila oficiální cenu zlata na 35 dolarů, což představovalo 69% zhodnocení, o které byli původní držitelé připraveni.

Investice do zlata, které nevyšly

Nejen jednotlivci, ale i velké instituce se popálily při investicích do zlata. Když v roce 1988 koupila centrální banka Velké Británie přibližně 20 tun zlata při ceně kolem 450 dolarů za unci, mnozí považovali tento krok za rozumný. Mezi lety 1999 a 2002 však Bank of England pod vedením Gordona Browna prodala zhruba 395 tun zlatých rezerv za průměrnou cenu 275 dolarů za unci – těsně před začátkem jednoho z největších růstů ceny zlata v moderní historii. Tento obchod, často byl následně označován jako „Brownův výprodej“ a Spojené království připravil o miliardy liber potenciálních výnosů.

Na zlatě se podobně „popálil“ i americký investor Warren Buffett, známý svou skepsí vůči tomuto drahému kovu. Do zlata investoval v roce 1997 zhruba 400 milionů dolarů, což ale bylo v rozporu s jeho běžnou investiční strategií. Přestože zpočátku zaznamenal zisky, investici předčasně ukončil, čímž přišel o potenciálně výrazné zhodnocení v následujícím desetiletí.

Zlaté rekordy a příležitosti ke zbohatnutí

Navzdory rizikům zlato za posledních 100 let nabídlo i několik povedených příležitostí ke zbohatnutí. Investoři, kteří nakoupili zlato v roce 1971 po zrušení zlatého standardu za cenu přibližně 35 dolarů za unci, mohli do roku 1980 zaznamenat neuvěřitelný nárůst o více než 2 300%.

Další mimořádně výnosnou periodou bylo období mezi lety 2000 až 2011, kdy se cena zlata zvýšila z přibližně 270 dolarů na zmíněných 1 921 dolarů za unci - více než sedminásobně. Tento růst byl poháněn kombinací faktorů včetně globální finanční krize, kvantitativního uvolňování a obav z inflace.

V současnosti zlato opět láme rekordy, když jeho již v prvním kvartálu roku 2025 překročila hranici 3100 dolarů za unci, což představuje historické maximum. Tento nárůst je podporován geopolitickými napětími, očekáváními snižování úrokových sazeb a pokračujícími obavami z inflace.

Bez ohledu na aktuální cenu zlata, historie ukazuje, že toto aktivum může přinést zajímavé výnosy i bolestivé ztráty. Jeho cena podléhá komplexním faktorům, které zahrnují vše od měnové politiky až po psychologii investorů. Jako u každé investice, iv tomto případě platí zlaté pravidlo diverzifikace, tedy nestavit všechny peníze na „jednu kartu“. A stejně platí i stará známá formulka o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.