Proč chtějí firmy zaměstnávat lidi na živnost?

Setkali jste se už s tím, že vám potenciální nebo současný zaměstnavatel nabídl místo trvalého pracovního poměru a pracovní smlouvy možnost pracovat na živnost? Ať už by byla vaše odpověď jakákoli, vyplatí se vědět, jaké plynou výhody ze zaměstnávání na živnost pro zaměstnavatele a s jakými nevýhodami byste měli počítat vy jako zaměstnanec. Je navíc takový způsob „zaměstnávání“ legální?

Co je závislá práce a jak se liší od živnosti?

Než přejdeme ke konkrétním výhodám a nevýhodám, nevyhneme se teorii o tom, co je závislá práce a jak se odlišuje od živnosti.

V případě závislé práce vzniká mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, který se zakládá pracovní smlouvou. V takovém případě existuje mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vztah nadřízenosti a podřízenosti, přičemž zaměstnanec závislou práci vykonává osobně, podle pokynů zaměstnavatele a jeho jménem během pracovní doby určené zaměstnavatelem. Zpravidla zaměstnanec používá k výkonu práce prostředky poskytnuté zaměstnavatelem. Podle zákoníku práce může být závislá práce vykonávána výlučně v pracovním poměru.

Být osobou samostatně výdělečně činnou je však něco zcela odlišného. OSVČ totiž jako podnikatel, vykonává práci na vlastní nebezpečí, vlastním jménem, soustavně a za účelem dosahování zisku. Může se dát také zastoupit, resp. stát se zaměstnavatelem a zaměstnávat lidi. Mezi OSVČ a objednatelem neexistuje vztah podřízenosti a nadřízenosti, protože jde o obchodní vztah a stejně mezi nimi ani nedochází k uzavření pracovní smlouvy. OSVČ rovněž sama odpovídá za to, že za sebe plní všechny povinnosti týkající se daní a odvodů.

Je tedy zřejmé, že závislá práce se od provozování živnosti zásadně odlišuje, ale přesto se stále můžete setkat s tím, že zaměstnavatel vám namísto TPP nabídne práci na živnost, přestože charakter pracovního místa splňuje všechny znaky závislé práce.

Kdy je práce na živnost nelegální a jaké problémy může mít zaměstnavatel?

Výše popsaná situace, kdy vznikají tzn. fiktivní živnostníci vykonávající závislou práci pro jediného zaměstnavatele se nazývá švarc systém a je nelegální. Rozhodující jsou v tomto případě konkrétní skutkové okolnosti – tedy zda takový živnostník vykonává stejnou činnost, jako kdyby vykonával při práci na trvalý pracovní poměr, zda jde o vztah nadřízený-podřízený a jak je určena pracovní doba. Nejčastěji se tento systém využívá ve stavebnictví, hoteliérství, marketingu, ale i při běžných administrativních pracích. Využíváním tohoto typu „zaměstnávání“ se dokonce mnozí ani dnes netají, o čem se můžete i sami přesvědčit podíváte-li se na nabídky zveřejněné na pracovních portálech.

Děje se tak i přesto, že sankce za nelegální zaměstnávání vůbec nejsou nízké. Kontrolním orgánem je v tomto případě nejčastěji inspektorát práce, avšak na švarc systém si zvyknou „posvítit“ i daňové kontrolní orgány. A co vás čeká? Je to především pokuta, jejíž výška muže dosahovat až 100 000 Kč pro pracujícího (OSVČ), a až 10 000 000 Kč pro „zaměstnavatele“. Kromě jiného ale hrozí i doměření daní a odvodů.

Vyplatí se vám pracovat na živnost?

Vzhledem k výši sankcí si možná právě kladete otázku, proč to vůbec někdo zkouší. Důvody je třeba hledat především ve výhodách pro zaměstnavatele. Ten totiž neplatí povinné odvody, vyhne se administrativní zátěži související se zaměstnáváním a zároveň sníží své finanční náklady na zaměstnávání. Motivací je také možnost vztah s OSVČ mnohem snáze a rychleji ukončit, a to prakticky ze dne na den.

Jisté výhody vyplývají i pro OSVČ, protože jeho odvody jsou v porovnání s odvody běžného zaměstnance na TPP nižší. Čistý příjem tak dokáže být vyšší, než kdyby vykonával tutéž práci na TPP, což je zároveň i nejsilnější argument zaměstnavatelů ve prospěch přechodu na živnost.

Jako u všeho, i zde existuje řada nevýhod, které mohou být v konečném důsledku velmi nepříjemným překvapením. Nestačí se totiž dívat pouze na částku, kterou obdržíte každý měsíc na účet. Jako živnostník nemáte nárok na placenou dovolenou, přestávky v práci a odstupné při ukončení spolupráce. Nižší odvody živnostníka zároveň znamenají i nižší dávky ze sociálního pojištění (například starobní důchod) nebo při neschopence. V dlouhodobém časovém horizontu nebo při výskytu neočekávaných okolností se vám tak práce na živnost vůbec nemusí vyplatit.

Na závěr pouze dodejme doporučení, nenechat se nalákat na „práci na živnost“, pokud opravdu nechcete podnikat a shánět si vlastní klientelu. Švarc systém, ačkoli se jeho využívání může zdát lákavé a výhodné pro obě strany, je chozením po tenkém ledě a jen stěží dokáže vykompenzovat výhody, s nimiž může počítat zaměstnanec při trvalém pracovním poměru.