Nástrahy sociálních sítí

Výrok, že sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby už zní jako klišé, ovšem pravdou zůstává, že denně je využívají přibližně 4 miliardy lidí. Nemluvíme přitom jenom o Facebooku, Instagramu nebo TikToku, ale i dalších sociálních platformách využívaných ke komunikaci, vytváření diskusních skupin a sdílení informací. Nástrah sociálních sítí je proto více než dost, přičemž různí podvodníci a spekulanti číhají nejen na děti a seniory, ale zajímavou skupinou jsou pro ně taky investory. Podívali jsme se 5 rozšířených nástrah na sociálních sítích, se kterými se při hledání investičních příležitostí s velkou pravděpodobností setkáte.

Den bez využití některé ze sociálních sítí či komunikační platformy si mnoho lidí dnes už ani neumí představit. Jsou zdrojem nových informací, způsobem komunikace, sdílení multimédií a mnoha dalších aktivit. Pokud je používáte správným způsobem, dokážou být velmi užitečné a v mnoha směrech náš každodenní život usnadňují. Každá mince má dvě strany a tak není třeba zapomínat, jak snadno si můžete na sociálních sítích vybudovat závislost, případně se na nich stát obětí podvodu či utrpět újmu v důsledku jejich neuváženého používání.

Na sociálních sítích nečíhá nebezpečí pouze na mládež a seniory

Sociální sítě jsou delší dobu cílem různých výzkumů ze strany odborníků, kteří se snaží pojmenovat a vymezit to, jak nás ovlivňují a s jakými negativními jevy při jejich používání můžeme počítat. Ničím výjimečným totiž nejsou ani různé zprávy o podvodech, které se daří realizovat právě prostřednictvím sociálních sítí, anonymitě pachatele a přílišné důvěřivosti uživatele. Upřímně je třeba přiznat, že sociální sítě jsou pro působení různých skupin podvodníků vhodnou půdou a pro tento účel používají celou řadu nástrojů od ukradených identit, falešných profilů až po vysloveně podvodné reklamy.

Oběťmi různých podvodů na sociálních sítích se stávají zejména mladí a senioři. Určitě jste už slyšeli o různých „romantických“ podvodnících vydávajících se za lékaře či vojáky v zahraničí, kterým se od svých obětí podařilo postupně vylákat statisíce korun. Nejmladší a nejstarší však zdaleka nejsou jedinými ohroženými skupinami, na sociálních sítích mohou do pasti podvodníků snadno padnout zejména méně zkušení investoři.

V celém online prostoru naleznete množství užitečných informací o tom, jak investovat, zda upřednostnit P2P půjčky nebo jiná aktiva a jak co nejefektivněji zhodnotit své úspory. Čeká zde však na vás i množství zavádějících informací a spousta příležitostí, jak šlápnout vedle. Nemusíme být ale řeč jen o podvodech. Nástrahy spočívají také v tom, že sociální sítě a komunikační platformy jsou vhodným prostředím pro různé manipulace s trhy, ovlivňování ceny a dohody neférové vůči ostatním investorům.

Jelikož investování má být především zodpovědné a bezpečné, zaměřili jsme se na nástrahy sociálních sítí, jejichž neodhalení by mohlo patřit mezi vaše největší investiční omyly.

Zneužití známých tváří ve falešných reklamách

S tímto typem podvodů se setkal zřejmě už každý, kdo tráví svůj čas na Facebooku. Právě na jedné z nejpopulárnějších sítí jste se mohli dozvědět, jak některé celebrity či politici zázračně zbohatli investováním do kryptoměn či jiných, převážně spekulativních aktiv. Součástí takových reklam byly různé fotomontáže a snaha vyvolat dojem, že jde o informaci vydávanou deníkem nebo časopisem. Pokud jste se na takové reklamy podívali blíže, zjistili byste, že jde o ne zcela promyšlené lákání do různých pochybných investičních schémat, jejichž cílem bylo jediné – výdělek pro ty, kteří je vymysleli.

Podvodníci se neštítili využít tváře různých veřejně známých lidí a dokonce i takových, kteří jsou známí svým pozitivním vztahem k investování, což takové falešné reklamě mělo dodat punc důvěryhodnosti. Jak se bránit? V první řadě si vše důkladně prověřit, všímat si kvality textu (reklamní texty jsou často překládány strojově a je to i vidět) a nepodlehnout fantastickým nadpisům slibujícím okamžité zbohatnutí. Pokud někde čtete, že se dá „denně vydělat několik deset tisíc korun díky tomuto jednoduchému triku“, je to zkrátka podvod.

Způsobování nebezpečí záměny

Taktika otrockého napodobování se nevyhýbá ani sociálním sítím a velmi rozšířená je zejména na Facebooku a Instagramu. O co jde? Podvodníci zneužijí logo, název a vytvoří si kopii oficiálního profilu, případně Facebook stránek známé burzy nebo brokera. Následně vás pod hlavičkou tohoto profilu kontaktují s tím, že potřebují ověřit něco ve vašem účtu a je třeba kliknout na přiložený link. V domnění, že se jedná o oficiální komunikaci burzy či brokera, kliknete a najednou se dostanete rovnou do nastražené pasti v podobě napodobených webových stránek, jejichž primárním cílem je vylákat od vás údaje, které podvodníci následně zneužijí.

Ukradení identity vlivným investorům

Podobným typem podvodu je vydávání se za někoho jiného, s tím, že se nejedná o napodobování obchodní společnosti, ale o „krádež“ identity. Mnoho lidí, kteří se o investování zajímají, sledují na sociálních sítích jiné úspěšné investory, kteří jsou ochotni dělit se o své tipy a triky. Na tom není nic špatného, avšak takové „investiční influencery“ se snaží podvodníci často napodobovat.

Podvodníci jednoduše založí falešný účet se jménem známého investora a následně fanouškům či sledujícím pravého profilu píší zprávy s podvodnými nabídkami. Méně pozorný investor se může stát lehce obětí podvodu, protože přehlédne, že se nejedná o pravý profil té osoby, které důvěřuje. V tomto směru se proto vyplatí trošku upravit staré známé přísloví na „důvěřuj, ale pravost profilu vždy prověřuj“.

Investičním expertem? Na sociálních sítích rychle a snadno

Než se v minulosti stal někdo uznávaným expertem na investice, vyžadovalo to i roky tvrdé dřiny. Dnes vám stačí dobré vystupování, kvalitně nastříhaná videa a sliby o tom, jak si s minimem starostí a vědomostí zajistíte vysněný život. Na sociálních sítích je velmi jednoduché stát se „investičním guru“ a v případě méně stabilních aktiv svým jednáním dokonce ovlivňovat dění na trhu. Podle odhadů až přes 80 % nadějných investorů čerpá informace právě ze sociálních sítí jako je Facebook či komunikačních platforem jako třeba Telegram.

Ve svůj prospěch využívají social proof koncept, nebo chcete-li, efekt stádovitosti. Je založen na tom, že máme tendenci chovat se tak, jak si myslíme, že se chovají i ostatní. Vždy je totiž jednodušší „jít s davem“, než si při rozhodnutích provádět důkladný průzkum. Nevěřte proto každému, kdo na sociálních sítích rozdává investiční rady, přestože vás i nechá nahlédnout do vlastního portfolia. Jakmile splaskne investiční bublina, slehne se po takových expertech země, což bylo vidět například i při popularitě investování do kryptoměn v roce 2017, 2021 a také při „NFT mánii“ v témže roce.

Zpoplatněné skupiny s insiderskými informacemi

Skupiny na sociálních sítích a komunikačních platformách jsou skvělým způsobem budování komunity a sdružování lidí se společnými zájmy. Samozřejmě, i tyto skupiny lze zneužívat pro nekalé účely. Existuje mnoho různých skupin pro investory, do kterých je vstup podmíněn placením pravidelných poplatků.

Kromě toho, že se často tváří jako uzavřené a exkluzivní, dostáváte zde tipy, kdy koupit nebo prodat akcie, případně se máte možnost zapojit do různých pump & dump schémat, nebo k takzvanému insider tradingu. Ačkoli pár úspěchů si jako člen takové skupiny možná připíšete, není třeba zapomínat, že hlavním účelem je obohacení jejích provozovatelů.

Přestože nemusí jít vysloveně vždy o podvod, tak je třeba si uvědomit, že cesta k úspěšnému investování určitě nevede přes to, že si budete platit pár eur měsíčně za „zaručené tipy“ na investování. Na závěr tedy jen zdůrazněme, že na sociálních sítích zdaleka není třeba věřit všemu a na místě je mimořádná ostražitost, vždyť koneckonců jde právě o vaše peníze...