Komisní prodej

Koupě a prodej patří mezi nejčastěji realizované transakce ať už je řeč o každodenních nákupech nebo větších investicích do věcí dlouhodobé spotřeby. Ne vždy však musí mít prodej stejnou podobu a postupně se vyvinuly jeho různé varianty. Patří mezi ně i komisní prodej, který má své nepopiratelné výhody. Vedle nich se však vyplatí vědět také o dalších specifikách a důvodech, proč komisní prodej nemusí být až tak výhodný.

Co je to komisní prodej a kde se s ním můžete setkat?

Komisní prodej je takový prodej zboží, při kterém vlastník věci jako komitent přenechává prodávajícímu věc jako komisionáři s tím, že komisionář se bude snažit jménem komitenta tuto věc prodat a na základě toho získá prodávající dohodnutou provizi. Nejde tedy o typický prodej, kdy má prodejce věc ve svém vlastnictví a snaží se ji prodat. Zjednodušeně řečeno, v případě „komisu“ prodávající prodává věc, která mu nepatří a pokud ji prodá, dostane za to po uskutečnění prodeje provizi. Tolik k nezbytné teorii, která v zásadě vystihuje celou podstatu komisního prodeje.

Stejně jako všechno, i tento způsob prodeje má své výhody, které je nejlépe vysvětlit na příkladu. Typickým je prodej auta prostřednictvím autobazaru. Představte si situaci, že potřebujete prodat své staré auto. Dohodnete se tedy s blízkým autobazarem, že toto auto uvede do prodeje za cenu, kterou si určíte. Následně vyvine autobazar aktivity směřující k prodeji, bude uskutečňovat zkušební jízdy, auto vystaví ve svých prostorách a vůči zájemcům bude vystupovat, jako kdyby mu auto patřilo. Zásadní rozdíl oproti tradičnímu modelu prodeje je ten, že autobazar vaše auto nevykoupí a tudíž se ani nestane jeho vlastníkem. Podstatným momentem bude samotný až prodej. Pokud se někdo rozhodne vaše auto koupit, kupovat jej bude de facto od vás a ne od autobazaru. Při prodeji tedy budete figurovat vy jako prodávající, přičemž z tohoto prodeje následně zaplatíte autobazaru předem dohodnutou provizi.

V popisovaném případě jsou tedy výhody zřejmé. Vy se nemusíte setkávat s potenciálními kupujícími a snažit se jim auto prodat, protože to za vás udělá autobazar. Na straně druhé, autobazar vše toto provede za vás, aniž by nejprve od vás auto musel vykoupit. Šetříte tedy v první řadě svůj čas a autobazar zároveň nemusí „vázat“ své finanční prostředky na to, aby mohl prodávat vaše auto.

Výhody komisního prodeje

Výhody komisního prodeje vyplývají již z výše popisovaného příkladu. Pojďme ale pěkně po pořádku. Zásadní výhodou pro prodávajícího jako komisionáře je to, že nemusí investovat do zboží vlastní peníze, ale vystavuje resp. prodává zboží, které patří někomu jinému.

Další důležitou výhodou je, že pokud se dané zboží prodat nepodaří, může jej komisionář podle dohody vrátit zpět vlastníkovi. Odpadávají tedy problémy, jak naložit s neprodejnými, resp. těžko prodejnými věcmi, které by jinak na skladě jen zabíraly drahocenné místo. Do třetice, komisionář neodpovídá za vady věci, protože za ty stále odpovídá její původní vlastník.

Komisní prodej ale zdaleka není výhodný jen pro komisionáře, tedy prodejce. Pro vlastníka věci jako komitenta je výhodou, že samotnému prodeji nemusí věnovat žádný čas. Určí si cenu, kterou chce za věc dostat a zároveň si s prodejcem domluví provizi, která může být určena buď jako pevná částka, nebo jako procento z ceny, za kterou se věc nakonec prodá. Prodejce jako komisionář nemůže přenechanou věc prodat za méně bez souhlasu vlastníka, což znamená, že každou změnu ceny musí s vlastníkem konzultovat a ten ji musí odsouhlasit.

Výhodou je bezpochyby i to, že vlastník věci nemusí mít dostatečné obchodní zkušenosti a kontakty, jako v případě již zmíněného autobazaru. Jednotlivec bez zázemí bude jen stěží shánět zájemce v porovnání se zkušeným obchodníkem s vybudovaným renomé a zákaznickou základnou. Zkušenému obchodníkovi se prostě vaši věc v mnoha případech podaří prodat dříve, než kdybyste prodej vzali do vlastních rukou.

Nevýhody komisního prodeje

Přestože po přečtení předchozích řádků se vám komisní prodej může jevit jako výhodný model spolupráce, je třeba dodat, že tento způsob prodeje má i své nevýhody.

V první řadě je vhodné převzít nevýhody vyplývající pro vlastníka věci. Popálit se totiž může už hned v úvodu, a to zvolením nesprávného komisionáře. Třeba si uvědomit, že právě komisionář působí na zájemce a vůbec není jedno, jakým způsobem bude zboží nabízet. Toto může být problém zejména pro velké značky, kterým záleží na budování dobrého jména. Jednoduše, není jedno, komu vlastník svěří věci k prodeji.

Další nevýhodou je, že v případě komisu o vás nakupující prakticky ani nemusí vědět, takže pokud si chcete budovat vlastní image, nejde o vhodnou formu prodeje.

S určitými nevýhodami pochopitelně musí počítat i prodávající, tedy komisionář. V první řadě, komisní prodej je z pohledu účetnictví i vedení skladu o něco složitější a je třeba se tedy připravit na více administrativní zátěže. V určitých případech může být nevýhodné, pokud komisionář nemá možnost hned vrátit věci, které se ukáží jako neprodejné.

Specifika komisního prodeje

Základní princip, výhody i potenciální nástrahy komisního prodeje jsme již zmínili. Netřeba ale zapomínat, že tento typ prodeje má i svá specifika, se kterými by měl počítat především prodávající. Právě jeho se totiž týká účtování a skladování.

Účtování

Komisní prodej je z účetního hlediska o něco složitější než běžný prodej. Celá tato problematika je poměrně obsáhlá a proto v tomto směru určitě doporučujeme oslovit zkušeného účetního nebo daňového poradce. Přece však vzpomeňme dvě důležitá specifika, abychom alespoň ilustrovali, na co všechno je třeba při účtování brát ohled.

Podle zákona o DPH při předání zboží komitentům komisionáři daňová povinnost o DPH nevzniká a proto ani nevzniká povinnost vystavení faktury. V praxi se tedy setkáte spíše s případem vyhotovení potvrzení o převzetí, kterým komisionář komitentovi potvrdí faktické převzetí věci k prodeji.

Druhé specifikum spočívá v tom, že komisionář při prodeji věci vystupuje vlastním jménem vůči zákazníkovi. Vyhotoví tedy fakturu, případně zaeviduje platbu v hotovosti dle aktuálně platných předpisů.

Skladování

Na straně komisionáře vytváří tento způsob prodeje zvýšené nároky na vedení skladu. V tomto ohledu je totiž velmi důležité oddělovat věci přijaté ke komisnímu prodeji od ostatních. V případě, že jde o pravidelnou obchodní činnost, komitent by měl důsledně vést evidenci všech věcí, které vydal na komisní prodej a také věcí, které se vrátily jako neprodané.

Záruka

Při komisním prodeji může být poměrně problematické uplatnit si záruku ze strany kupujícího. Komisionář, tedy ten kdo mu věc prodal, ji nevlastní a tak neručí za její vady. Záruku je totiž třeba uplatňovat u komitenta, tedy původního vlastníka. Samozřejmě nad rámec zákonných povinností na sebe může komisionář převzít závazek, že nároky ze záruky vyřeší.

Komisionářská smlouva

Komisionářská smlouva je upravena v ustanovení § 2455 a následujících Občanského zákoníku. Z toho, co jsme uvedli výše, je zřejmé, že tento právní vztah může skrývat několik nástrahy a proto kromě povinných náležitostí smlouvy uvedených v zákoně je dobré pamatovat i na různé situace, které by během prodeje mohly nastat. Nedoporučujeme proto spokojit se s jakýmkoliv vzorem komisionářské smlouvy, které najdete někde na internetu, ale raději se poradit s právníkem a nechat si „ušít“ smlouvu na míru konkrétní situaci.

Pokud se ale vrátíme k výhodám, je zřejmé, že v mnoha situacích je komis výhodným způsobem prodeje, který bude prospěšný pro všechny zúčastněné strany.