Investiční bubliny

Historie na finančních trzích je plná fascinujících příběhů, kdy se chamtivost doslova setkala s iracionalitou a vedla k nesprávným rozhodnutím. Investiční bubliny provázejí lidstvo již celá staletí a vždy přinášejí podobný scénář. Nejprve prudký nárůst cen, potom všeobecné nadšení, následované katastrofálním pádem. Podívali jsme se na to, jak vznikají investiční bubliny a co si odnést z lekcí minulosti.

Co je investiční bublina?

Označení investiční bublina jste již určitě slyšeli a často jej můžete slyšet nejen z úst expertů na investování. Zjednodušeně řečeno, jde o situaci, kdy se cena určitého aktiva začne zvyšovat ne kvůli jeho reálné hodnotě nebo přínosu, ale výhradně kvůli očekáváním nekonečného růstu. Mnozí investoři nakupují ne proto, že by produkt přinášel hodnotu, ale prostě jen proto, že doufají v další růst ceny a příležitost rychle prodat se ziskem. Tím však dochází k situaci, že čím více lidí nakupuje, tím výše stoupají, což následně přitahuje ještě více investorů.

Investiční bubliny jsou jevem, kdy cena aktiva (třeba nemovitostí, akcií nebo kryptoměn) extrémně rychle roste nad svou skutečnou, nebo-li fundamentální hodnotu. Tento růst je poháněn spekulací a davovou psychózou, nikoli reálnými výsledky nebo vnitřní hodnotou aktiva (například ziskem společnosti s akciemi obchodovanými na burze). Investiční bubliny dříve či později splasknou, přičemž obvykle nastane konkrétní zlomový moment vedoucí k prudkému poklesu cen a nepříjemnému vystřízlivění. V tom momentě se dav obrátí, začne panika a bublina nutně praskne. Nejhorší dopady pak pocítí ti, kdo nakoupili na vrcholu trhu, těsně před zhroucením.

Tulipánová horečka patří mezi nejstarší a nejvýraznější případy

Pokud je řeč o investičních bublinách, prakticky vždy se zmiňuje jedna z prvních, která se ale neodehrála na burze. Nizozemsko v 17. století zažilo jednu z prvních zdokumentovaných investičních bublin v moderní historii. Tulipány se rychle staly vyhledávaným symbolem bohatství a prestiže v holandské zlaté éře. Ti nejbohatší obchodníci a aristokraté soutěžili o vzácné vyšlechtěné druhy, přičemž ceny tulipánových cibulek začaly raketově stoupat.

Za všechny uveďme i konkrétní příklad, kdy cena jedné cibulky vzácného druhu Semper Augustus se vyšplhala z 1 200 holandských guldenů v roce 1624 na úžasných 4 600 guldenů v roce 1636. Pro lepší představu, za tuto částku jste si mohli tehdy pořídit nový dům v nejlepší čtvrti Amsterdamu nebo uživit rodinu i na deset let.

Obchodování s tulipány se rozvinulo do sofistikované podoby připomínající moderní finanční trhy. Vznikly dokonce kontrakty na budoucí dodávky cibulek, něco podobného dnešním futures kontraktům. Spekulanti nakupovali a prodávali cibulky, které ještě ani nevyrostly ze země. Výsledky byly fantastické, investoři, kteří vystihli začátek euforie se mohli těšit i z 1 000% výnosů již během pár měsíců. Konec přišel náhle v únoru 1637. Na aukci v Haarlemu se poprvé nenašel kupec ochotný zaplatit požadovanou cenu, což byl varovný signál. Zpráva se šířila relativně rychle a začala masová panika. Ceny klesly o prudkých 90% během pár týdnů a tisíce lidí přišly o své majetky.

Když internet pobláznil investory

Přesuňme se však do ne tak dávné minulosti. Konec 90. let byl obdobím internetové horečky a přesvědčení, že internet změní úplně všechno takříkajíc z noci do rána. Téměř každá společnost s koncovkou „.com “ ve svém názvu mohla spolehlivě počítat s obrovskými investicemi. Tradiční kritéria hodnocení firem – jako zisk, cash flow nebo tržní podíl, na to se příliš nehledělo.

Index Nasdaq Composite vzrostl mezi lety 1996 a 2000 o neuvěřitelných 580 %, což bylo tempo růstu zcela nevídané v moderní historii. Internetové firmy bez jakéhokoli zisku a často bez funkčního produktu dosahovaly kapitalizace v miliardách jen proto, že měly v názvu „.com“.

Situace zašla až tak daleko, že společnosti utrácely za marketing bezprecedentní částky ve snaze získat uživatele, a to často bez ohledu na ziskovost. Během Super Bowlu v lednu 2000 si dot-com firmy koupili 16 reklamních spotů, přičemž každý 30sekundový stál 2 miliony dolarů. Šlo o obrovské investice společnosti, z nichž mnohé ještě ani přesně nevěděly, jak se přepracují ke stabilním ziskům.

Realita však trhy nemilosrdně dostihla. Když Federální rezervní systém oznámil v roce 2000 zvýšení úrokových sazeb, investoři začali panicky prodávat. Mezi březnem 2000 a říjnem 2002 se Nasdaq propadl o 78 % ze svého vrcholu. Zmizelo více než 5 bilionů dolarů a v sektoru se ztratilo přibližně 400 000 pracovních míst. Nakonec trvalo až dlouhých 17 let, než se Nasdaq vrátil na úroveň z března 2000.

Kryptoměnová horečka roku 2017

Přestože Bitcoin je relativně novým fenoménem, stihl si přežít svou vlastní dramatickou bublinu. Celý rok 2017 byl pro kryptoměny érou neuvěřitelného růstu. Bitcoin začínal rok na úrovni kolem 1 000 dolarů, ale jeho cena se vyšplhala na téměř 20 000 dolarů v polovině prosince, což znamená dvacetinásobný růst jen za jediný rok. Takové dění samozřejmě přitáhlo masy nových investorů.

Média byla přeplněna příběhy o mladých lidech, kteří se stali milionáři z malých investovaných částek. Kryptoměny se staly tématem většiny rodinných setkání i debat v kancelářích. Zájem byl tak obrovský, že burzy doslova nestíhaly registrovat statisíce nových uživatelů a některé dočasně registrace i pozastavovaly. Netrvalo dlouho a už v lednu 2018 přišel stejně rychlý obrat. Bitcoin se propadl pod 10 000 dolarů a do konce roku 2018 klesla jeho hodnota na 3 000 dolarů. To znamenalo pokles o více než 80 % z vrcholu a miliardové ztráty. Investoři, kteří nakoupili v prosinci 2017 s očekáváním růstu na nová maxima jen se zděšením sledovali, jak jim mizí většina investovaných prostředků. Tato bublina však neznamenala pro rozšířené kryptoměny smrtelnou ránu a dnes je třeba Bitcoin výrazně dražší než na vrcholu v roce 2017. Pravdou však zůstává, že stovky kryptoměn svou existenci skončilo.

Stojíme dnes na prahu AI bubliny?

Pokud aktivně hledáte možnosti jak investovat, určitě jste zachytili všeobecné nadšení technologie využívající umělou inteligenci. Akcie společností jako Nvidia vzrostly jen za rok 2023 o více než 200 %. Počet AI startupů prudce vzrostl a teprve v roce 2025 má jít do tohoto sektoru odhadem kolem 200 miliard dolarů venture kapitálu, tedy až desetinásobek toho, co jsme viděli během dot-com bubliny. Až dvě třetiny všech venture investic dnes směřují do AI projektů, což nápadně připomíná koncentraci kapitálu z roku 2000.

Někteří analytici upozorňují na znepokojující paralely s minulostí. Valuační úrovně mnoha technologických firem se dostaly na hodnoty připomínající právě počátek nového tisíciletí. Firmy investují obrovské částky do infrastruktury, ale velkou otázkou zůstává, kdy se tyto masivní investice promítnou do reálných zisků a udržitelných obchodních modelů.

Na druhé straně však spatřovat zásadní rozdíl oproti situaci z minulosti. Dnešní technologickí giganti investující do AI nejsou začátečníci bez příjmů. Microsoft, Google či Nvidia mají silné obchodní modely, generují obrovské cash flow a mají stabilní ziskovost. AI skutečně zvyšuje produktivitu v mnoha odvětvích a přináší reálné měřitelné přínosy od zdravotnictví až po dopravu.

Co si odnést z historie a jak investiční bublinu poznat?

Každá investiční bublina jednou praskne. Když všichni kolem vás mluví o zaručeném zisku, když tradiční metriky přestávají platit a když se ceny odpoutají od reality, je nejvyšší čas na opatrnost.

Pro investory pak platí dobře známé poučky, které se ale stále vyplatí opakovat. Nikdy byste neměli investovat peníze, které si nemůžete dovolit ztratit nebo které budete potřebovat v blízké budoucnosti. Měli byste také diverzifikovat své portfolio a nenechat se strhnout davovou euforií. Největších zisků dosahují ti, kdo investují před vznikem bubliny, ne ti, kdo nakupují na jejím vrcholu, samozřejmě ten vrchol je prakticky nemožné odhadnout.

V této souvislosti se vyplatí zmínit, že existuje několik varovných signálů, které vám pomohou identifikovat, že se na trhu formuje nebezpečná bublina. Tím prvním je rychlý nárůst cen za krátkou dobu, kdy aktivum podraží o desítky či stovky procent bez racionálního důvodu. Dalším indikátorem jsou spekulativní nákupy poháněné výhradně očekáváním rychlého zisku, nikoli skutečnou hodnotou či využitím aktiva. Do třetice platí i to, že velký mediální zájem a veřejný zájem o dané aktivum, když o investici mluví i lidé, kteří se dříve o finanční trhy nezajímali, patří mezi nebezpečné znaky.

Na závěr už jen dodejme, že chamtivost, strach z promeškání příležitosti a davové chování budou vždy hnacím motorem investičních bublin. Otázka tedy není, zda přijde další bublina, ale kdy a v jaké podobě. Zda to bude AI, nebo něco zcela nového, ukáže až čas.