Globalizace

Zkuste se na chvíli zastavit při snídani. Zrnka kávy, jež si melete, pravděpodobně vyrostla v Etiopii nebo v Brazílii. Chytrý telefon, jehož prostřednictvím si ke snídani čtete zprávy, zas skrývá čipy vyrobené na Tchaj-wanu a baterii z Číny. Takto by se ve zkratce a naprosto jednoduše dala vysvětlit globalizace ovlivňující nejen světové investice, ale i fungování běžných obyvatel. Co tento pojem znamená, kde přináší výhody, kde nás naopak staví do méně výhodných pozic a podíváme se také na to, zda se od ní svět vzdaluje, nebo se k ní přibližuje.

Co je globalizace a na jakých principech stojí?

Globalizace je proces, během něhož se ekonomiky, kultury a společnosti jednotlivých zemí postupně propojují do jednoho vzájemně závislého celku. Nejde přitom o jev posledních dvou desetiletí, obchodní cesty totiž spojovaly kontinenty již ve středověku. Rychlost a hloubka propojení, jakou známe dnes, však nemá v historii obdoby. K jejímu výraznému zrychlení přispěl vznik Světové obchodní organizace v roce 1995 a také rozmach kontejnerové přepravy, která spolehlivě a levně propojila přístavy na všech kontinentech.

Hlavní hnací silou globalizace se stal pokles nákladů na dopravu a komunikaci, otevírání trhů a rozvoj technologií. Díky nim dnes zboží, peníze i informace překračují hranice téměř okamžitě. Výroba se přesouvá tam, kde je nejefektivnější, kapitál směřuje tam, kde přináší nejvyšší výnos, a informace se šíří bez ohledu na státní hranice.

Podle údajů Světové obchodní organizace dosáhl celosvětový obchod se zbožím a službami v roce 2025 hodnoty téměř 35 bilionů dolarů. Podíl služeb, tedy softwaru, poradenství či finančních produktů, na tomto obchodě stoupl na 27,5 %, což je nejvíc od roku 2005. Globalizace tak dávno už není jen o rozvinuté celosvětové infrastruktuře.

Jak se propojují ekonomiky, kultury i společnosti?

Ekonomické propojení je nejlépe vidět na dodavatelských řetězcích. Běžný chytrý telefon obsahuje součástky z desítek zemí, montuje se jinde, než se navrhuje, a prodává se téměř po celém světě. Podobně funguje i automobilový průmysl, kde jedno auto, resp. komponenty nejednou přejdou přes hranice více států ještě dříve, než samotné auto opustí továrnu.

Tato dělba práce snižuje náklady, ale zároveň vytváří prostředí, v jehož rámci jsou jednotlivé ekonomiky na sobě velmi závislé. Naplno se to ukázalo během pandemie, kdy výpadek jediné fabriky v Asii dokázal zastavit výrobu na druhém konci světa. Podobný efekt přinášejí i různé mezinárodní ozbrojené konflikty, které často po celém světě zamíchají s cenami energií i potravin.

Kulturní propojení je rovněž patrné, byť méně hmatatelné. Filmy, hudba, jídlo i módní trendy se dnes díky internetu šíří prakticky současně po celém světě. Korejská popová hudba, japonské anime či severská kuchyně se staly součástí běžného života i tam, kde by se před několika desetiletími ve větším měřítku vlastně ani nedostaly. Ať chceme nebo ne, společnost se pod těmito vlivy mění a vzájemné zvyky se přebírají, což vytváří zajímavý kontrast mezi otevřeností a tradicí.

Výhody a nevýhody, které pocítíte v běžném životě

Výhody globalizace se v každodenním životě projevují především v dostupnosti a ceně zboží. Díky levnější výrobě v zahraničí si dnes běžná domácnost může dovolit elektroniku, oblečení i potraviny, které by si před třiceti lety mohla dovolit výrazně obtížněji. Otevřené trhy přinesly i větší výběr, od exotického ovoce v běžném supermarketu až po možnost pracovat na dálku pro firmu z jiného kontinentu či opravdu velmi široké možnosti jak investovat. Globalizace tedy přináší řadu výhod, od ekonomického růstu přes nižší ceny a lepší přístup k inovacím až po vzájemné kulturní obohacování.

Jako u všeho, i globalizace ale přináší některé negativní efekty, na které bychom neměli zapomínat, nakonec několik z nich jsme v uplynulých letech i zažili takříkajíc na vlastní kůži. Celosvětová propojenost v praxi nejednou znamená, že problém v jedné části světa se rychle přenese jinam. Přesně to se stalo při růstu cen energií, který se krátce po vypuknutí války na Ukrajině promítl i do slovenských domácností.

Globalizace pořádně změnila i pracovní trh a podnikatelské prostředí. Téměř bezmezná otevřenost totiž zvyšuje konkurenční tlak na místní výrobce. Ti jen těžko soupeří s levnější dováženou produkcí a mnozí postupně propouštějí nebo přesouvají výrobu do zahraničí. Vzniká tak situace, kdy prakticky stejný proces, jenž spotřebiteli šetří peníze při nákupu, jiného člověka připraví o práci.

Globalizace má zásadní vliv i na jednotlivce

Mohlo by se zdát, že globalizace váš každodenní život ani příliš neovlivňuje, ale není to pravda. Běžným lidem globalizace mění především pracovní trh. V důsledku globalizace roste poptávka po dovednostech využitelných kdekoli na světě, jako jsou jazyky, digitální dovednosti či schopnost pracovat v mezinárodním týmu. Naopak mnohá tradiční řemesla a dovednosti, zejména v lokálním měřítku, postupně ztrácejí svou důležitost. Mění se i spotřebitelské chování, protože ceny a dostupnost zboží stále více určuje dění v zemích, o nichž běžný člověk sotva přemýšlí. Výpadek jedné lodi v Suezském průplavu dnes dokáže citelně zdražit zboží na druhém konci světa.

Na úrovni státu zas globalizace omezuje prostor pro samostatné rozhodování. Vlády musí brát ohled na mezinárodní dohody, kurzy měn i chování zahraničních investorů, což snižuje jejich schopnost jednat výhradně podle domácích priorit. Menší otevřené ekonomiky, mezi něž patří i Česká republika, pociťují tyto výkyvy citelněji než velké a soběstačné země. Celní opatření zavedená jinde ve světě tak dokáží ovlivnit i růst slovenského hospodářství, ačkoli na jejich přijetí jsme se nijak nepodíleli.

Ústup, nebo prohlubování? Kam globalizace směřuje

Odpověď na otázku, zda se svět od globalizace odklání, nebo ji naopak prohlubuje, není jednoznačná, a právě v tomto je současný celosvětový vývoj velmi specifický. Podíl světového obchodu na globálním hospodářství dosáhl vrcholu v roce 2022 na úrovni téměř 63 % a od té doby mírně klesá. Mnozí odborníci právě toto označují za konec období nejintenzivnější globalizace.

Celní války, obavy o bezpečnost dodávek a zkušenosti z pandemie i z války na Ukrajině vedly firmy k tomu, že si výrobu přesouvají blíže domů nebo k politicky spolehlivým partnerům. Tento trend odborníci nazývají také friendshoring, případně nearshoring, kdy jde o přesun výroby, logistiky nebo IT služeb blíže k západním trhům, zejména z Asie nebo vzdálených regionů do střední Evropy. Mexiko se díky němu stalo pro Spojené státy větším dodavatelem zboží než Čína, což by ještě před pár lety znělo nepředstavitelně.

Bylo by ovšem snadné tvrdit, že svět se uzavírá do sebe. Obchod se službami si nadále upevňuje své místo, jeho podíl na světovém obchodu je totiž nejvyšší za posledních dvacet let. Data, kapitál i nápady se nadále pohybují napříč hranicemi téměř bez překážek, překreslují se jen fyzické dodavatelské řetězce.

Spíš než mluvit o konci globalizace jde spíš o její přeměnu. Otevřený svět se mění na svět rozdělený do několika propojených, ale opatrnějších celků. Pro běžného člověka to bude znamenat mírně vyšší ceny za zboží, jehož výroba se stěhuje blíže domů, ale zároveň stále rostoucí nabídku digitálních služeb bez hranic. Globalizace tedy s největší pravděpodobností nezanikne a ani od ní nenastane masivní odklon, globalizační tendence však budou spíše opatrnější.