Drahé kovy

Pokud jste se rozhodli diverzifikovat své investiční portfolio, je možné, že vaše volba padne právě na drahé kovy. Jedná se však o investiční třídu s určitými specifiky, které ji odlišují od jiných aktiv, jako jsou akcie, P2P půjčky či kryptoměny. Jejich hodnota není odvozena od schopnosti generovat budoucí peněžní příjmy, ale spíše od vzácnosti, průmyslového využití a například u zlata také od určitého sentimentu. Pokud zvažujete zařazení drahých kovů do svého portfolia a váháte, zda pro vás jde o vhodný krok, určitě čtěte dále a zjistěte, na co si při investování do drahých kovů dát pozor.

Poměrně stabilní, ale dlouhé cykly

Drahé kovy představují zajímavou kategorii aktiv a jsou investoři, kteří na ně nedají dopustit. Je třeba hned ale dodat, že drahé kovy se od dluhopisů či akcií v mnohém odlišují. V první řadě mají určitou fyzickou hodnotu a podobu, nedají se vytisknout jako bankovky a jejich množství na planetě je v zásadě omezené. Právě proto slouží již po tisíciletí jako uchovatel hodnoty v době nejistoty, kdy se právě moderní investice dostávají pod tlak inflačních očekávání či různých politických opatření.

U drahých kovů si můžete všimnout poměrně dlouhých cenových cyklů bez zásadních výkyvů, stačí se podívat trochu do minulosti. Cena zlata dosáhla maxima v roce 1980 na úrovni 850 dolarů za unci, následně však po dlouhých 20 let klesala na cenu 255 dolarů v roce 2001. Investor, který nakoupil na vrcholu v roce 1980, by čekal na návrat „na nulu“ až do roku 2006, což si však vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti.

Pro srovnání uveďme, že stříbro vykazuje ještě výraznější volatilitu vzhledem k menšímu trhu a většímu podílu průmyslové poptávky. V roce 2011 se cena stříbra vyšplhala na 48,70 dolarů za unci, následně však klesla na 17,10 dolarů v roce 2016. Zajímavé je, že v roce 2021 tvořil sektor průmyslu až 51 % z celkové poptávky. Pokud je řeč o drahých kovech, není třeba se orientovat pouze na zlato či stříbro. V uplynulých dvou desetiletích bylo z investičního pohledu zajímavé i lithium, nikl nebo kobalt, a to zejména v souvislosti s výrobou baterií. Žádný z těchto drahých kovů však není sázkou na jistotu výnosu. Například lithium od rekordních cen z roku 2022 kleslo už o téměř 80 %.

Faktory ovlivňující ceny

Drahé kovy tedy ani v porovnání s akciemi či jinými aktivy nelze nazvat bezpečným přístavem pro váš kapitál, i když jejich cenový vývoj nebývá tak dynamický. Jejich ceny ale stejně jako u jiných aktiv reagují na komplexní kombinaci makroekonomických faktorů, jako jsou inflační očekávání, úrokové sazby a pokroky ve výzkumech či těžbě. Výrazný vliv ale mají i geopolitické a ekonomické nejistoty, válečné konflikty, obchodní spory a tržní turbulence, které zpravidla zvyšují poptávku po drahých kovech.

Způsoby investování do drahých kovů

Investování do drahých kovů už dávno nemusí být o shromažďování stříbrných mincí či nákupu zlatých medailí. Nákup fyzických kovů ve formě mincí, medailí, cihel nebo slitin je sice stále považován za tradiční způsob, je třeba si však uvědomit, že vyžaduje bezpečné uložení, náklady na skladování a otázka je i míra likvidity v případě, že se je rozhodnete prodat.

Stále populárnější možností jsou ETF fondy umožňující investovat do drahých kovů bez potřeby fyzického vlastnictví, poskytující větší likviditu a nižší transakční náklady. Investovat je možné i prostřednictvím akcií těžebních společností, kde se zhodnocuje nejen cena kovů, ale i úspěch konkrétní firmy. Pokročilejší investoři mohou využívat deriváty jako opce a futures kontrakty, které nabízejí vysoký potenciál zisku, ale i výrazná rizika. Další formou investice jsou pak certifikáty a podílové fondy umožňující pasivní investování s profesionálním řízením portfolia, ovšem s relativně vyššími poplatky.

Úskalí investování do drahých kovů

Je třeba si uvědomit, že drahé kovy negenerují dividendy, kupóny ani žádný jiný příjem, což znamená, že celý výnos závisí výhradně od kapitálového zhodnocení. Při porovnání s diverzifikovaným akciovým portfoliem, které historicky generuje 8–10 % ročně, zlato dosáhlo za uplynulých 30 let zhodnocení přibližně 5 % ročně. Není třeba také zapomínat, že drahé kovy jsou u nás klasifikovány jako zboží a ne jako regulovaný finanční produkt, takže se na ně například nevztahuje zákonná ochrana vkladů. Nakonec je třeba dobře promyslet i to, jaký je váš investiční horizont a připravit se, že možná i roky bude cena drahého kovu postupně klesat. Tak jako například i u zmíněného zlata a jeho maxima v roce 1980, které bylo počátkem dlouhého, téměř 21 let trvajícího poklesu.

Jak zařadit drahé kovy do portfolia?

Přesný recept, jak si sestavit výnosné investiční portfolio, neexistuje. Mnoho investorů alokuje do drahých kovů zhruba 20 % jako určitou pojistku a stabilizační prvek portfolia. Tento poměr však v závislosti na vaší toleranci rizika a investičním horizontu může být větší i menší. Jakékoli alokování prostředků do drahých kovů je ale lépe považovat za jakousi pojistku proti extrémním scénářům a ne jako nástroj na pravidelné generování výnosů.

Abyste se nemuseli spoléhat pouze na technologie, část drahých kovů si můžete nakoupit i fyzicky. V takovém případě si ale pořádně prověřte prodejce, jejich certifikaci a zjistěte si rovněž možnosti následného prodeje. Při fyzickém držení též nezapomínejte na bezpečné skladování a případně i pojištění s krytím minimálně na úrovni tržní hodnoty aktiv. Pokud se chcete vyhnout vysloveně nevýhodným nákupům a máte k dispozici větší částku, můžete vstupovat „na trh“ drahých kovů prostřednictvím pravidelných nákupů po menších částkách, čím potenciálně snížíte negativní vliv krátkodobých cenových výkyvů.