Diamanty jako investice

Při slovesném spojení investování do diamantů se mnohým lidem takřka okamžitě vybaví ikonické heslo „diamanty jsou věčné“, které bylo součástí jedné z nejúspěšnějších marketingových kampaní 20. století. Je to však opravdu tak?

Výše uvedená myšlenka se zapsala do kolektivního vědomí tak silně, že i dnes mnoho lidí vnímá diamanty automaticky jako spolehlivé úložiště hodnoty. Realita investování do diamantů je však mnohem složitější a v tomto ohledu je třeba počítat s celou řadou specifik, která je zásadně odlišují od tradičních investičních aktiv. Zaměřili jsme se na to, co skutečně znamená investovat do diamantů, jaká úskalí tento trh skrývá a proč přírodním diamantům stále více konkurují tzv. umělé diamanty vyráběné pomocí moderních technologií.

Co dělá diamant investičním aktivem?

Investiční diamant rozhodně není jakýkoli drahý kámen, který si koupíte v klenotnictví. Aby měl diamant skutečnou investiční hodnotu, musí splňovat velmi přísná kritéria známá jako 4C: hmotnost v karátech (Carat), barva (Color), čistota (Clarity) a kvalita brusu (Cut).

Pro investiční účely je třeba hledat diamanty s hmotností minimálně jeden karát, přičemž ideální jsou kameny s ještě vyšší hmotností. Čím je kámen větší, tím je vzácnější a jeho cena roste exponenciálně, nikoli lineárně, takže diamant se dvěma karáty nestojí dvojnásobek jedno karátového diamantu, ale výrazně více.

Barva by měla být co nejčistší, ideálně stupně D až F na mezinárodní škále, kde D představuje zcela bezbarvý kámen. Čistota se hodnotí od IF (internally flawless) po nižší stupně s viditelnými inkluzemi, které hodnotu diamantu snižují. Kvalitní brus je zárukou toho, že světlo se v diamantu správně odráží, čímž kámen dosahuje maximální lesk.

Každý investiční diamant by měl mít certifikát od renomovaného gemologického ústavu jako GIA nebo HRD, protože bez tohoto dokumentu je prodej výrazně komplikovanější a hodnota diamantu se určuje obtížněji, přičemž často bývá výrazně ovlivněna subjektivními dojmy.

Specifika, která byste jako investor měli znát

Investování do diamantů se zásadně liší od investování do akcií nebo například i P2P půjček. Prvním a zřejmě i nejzásadnějším rozdílem oproti burze cenných papírů je otázka likvidity. Zatímco akcie můžete prodat v průběhu minut za tržní cenu, prodej diamantu bývá zpravidla zdlouhavějším procesem, při kterém musíte najít kupce, nechat kámen znovu ocenit a často akceptovat nižší cenu, než jste si původně představovali. Samozřejmě, prodej můžete svěřit do rukou i zprostředkovateli, čím se ale zpravidla ochuzujete o část výnosu.

Je třeba si rovněž uvědomit, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou může dosahovat 20 až 30 procent, někdy dokonce ještě více. To znamená, že ceny diamantů nejprve musí výrazně vzrůst na hodnotě jen proto, abyste se dostali „do plusu“ i poté, co se rozhodnete diamant prodat a zaplatíte všechny související poplatky.

Část investorů odrazuje také to, že diamanty, stejně jako například drahé kovy, nepřinášejí žádný průběžný pasivní výnos. Na rozdíl od akcií nevyplácejí dividendy a rovněž nepřinášejí žádné nájemné jako nemovitosti. Diamant prostě leží v trezoru a čeká na zhodnocení, přičemž vedle toho je třeba postarat se o bezpečné skladování a případně i pojištění, což představuje další náklady.

Určování cen diamantů zůstává spíše subjektivní i přes existenci mezinárodních standardů. Neexistuje centralizovaná burza s transparentními cenami jako u akcií, takže každá transakce závisí na momentální situaci na trhu a vyjednávací síle jedné či druhé strany.

Přírodní versus laboratorní diamanty

Poslední desetiletí přineslo na diamantovém trhu výraznou změnu. Moderní technologie dnes umožňují vytvářet diamanty v laboratorních podmínkách, které jsou chemicky, fyzikálně i opticky téměř k nerozeznání od přírodních diamantů.

Z chemického hlediska jde o absolutně tentýž materiál – čistý krystalizovaný uhlík. Ani zkušený gemolog nedokáže bez speciálního vybavení spolehlivě rozpoznat přírodní diamant od laboratorního. Jediný podstatný rozdíl spočívá v původu a ceně – laboratorní diamanty jsou oproti přírodním výrazně levnější, nezřídka i o 60 %.

Pro investora to představuje zásadní problém. Pokud se laboratorní diamanty stávají dostupnějšími a jejich produkce může být neomezeně škálována, omezuje to i dlouhodobý investiční potenciál přírodních diamantů, což do budoucna z hlediska výnosů vůbec nepůsobí příliš slibně.

Průmyslová produkce laboratorních diamantů už nyní výrazně ovlivňuje trhy s menšími kameny používanými v šperkařství. Navíc zejména mladší generace vnímá laboratorní diamanty jako etičtější a ekologičtější alternativu, což dále snižuje poptávku po přírodních kamenech.

Investiční osud, který se už nemusí opakovat

V 80. a 90. letech minulého století zažívaly diamanty jako investiční nástroj doslova boom. Agresivní marketingové kampaně měly u investorů vzbudit dojem, že hodnota diamantů může jít téměř výhradně jen nahoru, realita však už tak růžová samozřejmě nebyla. Výnosy mnohých investorů nedosáhly ani po desetiletích ani úrovně inflace, natož výrazného reálného zisku.

Stačí jen krátké srovnání s jinými aktivy. Index S&P 500 přinesl za posledních 40 let průměrný roční výnos okolo 10 %. Zlato se dlouhodobě osvědčilo jako ochrana proti inflaci, i když v některých obdobích jeho cena na trhu rovněž stagnovala. Kvalitní nemovitosti zase přinášejí nejen potenciální zhodnocení, ale i pravidelné příjmy ve formě nájemného.

Diamanty v tomto srovnání prostě nedokázaly konkurovat. Jejich cena závisí především na módních trendech, marketingových kampaních a umělém regulování nabídky velkými těžebními společnostmi. Když dominantní „hráči na trhu“ uvolní na trh více kamenů, ceny klesají, když nabídku omezí, ceny rostou, přičemž celý tento systém ani není pro běžného člověka příliš transparentní a snadno čitelný.

Zajímejte se o kvalitu i místo těžby

Pokud máte stále zájem o investování do diamantů a rádi byste jimi zpestřili své portfolio, vyplatí se vzít v úvahu ještě dva důležité faktory. Kvalitu jsme již zmínili výše, je třeba zároveň dodat, že většina vytěžených diamantů se nikdy nestane investicí. Přibližně 80 procent všech diamantů má jen průmyslovou kvalitu a tedy právě v průmyslu nachází své hlavní uplatnění. Jen malý zlomek má dostatečné parametry pro investiční účely.

Druhým faktorem je místo těžby. Rusko disponuje přibližně 990 miliony karátů průmyslových diamantových zásob, což představuje největší rezervy na světě, přičemž spolu s Demokratickou republikou Kongo a Botswanou kontrolují více než 80 % globálních zásob. Politická nestabilita, mezinárodní sankce nebo změny v těžební politice mohou drasticky ovlivnit nabídku na globálním trhu. Pro investora to znamená geopolitické riziko, které nemůže nijak ovlivnit.

Otázka je i poptávka po investičních diamantech v budoucnu, neboť mladší generace projevují citelně nižší zájem o přírodní diamanty a častěji akceptují laboratorní alternativy. Podle výzkumu The Knot z roku 2025 více než polovina párů poprvé v historii upřednostnila laboratorní diamanty u zásnubních prstenů. Tento trend se prohlubuje a může mít zásadní vliv na budoucí hodnotu přírodních kamenů.

Jsou diamanty skutečně věčné?

Heslo „diamant je navěky“ není tak vzdálené od pravdy, pokud se díváme na jeho fyzikální vlastnosti. Z investičního hlediska je však situace docela odlišná. Kombinace nízké likvidity, vysokých transakčních nákladů, absence pasivního příjmu a rostoucí konkurence laboratorních diamantů nevytváří příliš lákavé vyhlídky, což však neznamená, že byste diamanty jako investici měli kategoricky odmítnout.

Jako součást široce diverzifikovaného portfolia velmi bohatých investorů s horizontem v desetiletích mohou mít svůj význam. Pro běžného investora však představují spíše spekulativní nástroj než spolehlivé úložiště hodnoty.

Nakonec není třeba zapomínat, že estetická krása diamantu a jeho investiční hodnota jsou odlišné věci. Pokud chcete koupit diamantový prsten pro potěšení, je to úžasné rozhodnutí. Pokud však hledáte investici, která vám pomůže budovat dlouhodobý majetek, existují i lepší možnosti.