Budoucnost práce bez lidí

Představte si běžné pracovní ráno za deset let. Namísto toho, abyste se obtěžovali tříděním e-mailů a přípravou podkladů na poradu, váš digitální asistent už dávno vybral priority, připravil návrhy řešení a na vás čekají pouze takové úkony, které opravdu vyžadují lidský úsudek. Možná to zní jako vzdálená vize, ale pravdou je, že stále více činností za lidi přebírá umělá inteligence. Otázkou stále zůstává, jak toto všechno ustojí pracovní trh a v jaké podobě tuto změnu jako lidé přežijeme.

Tempo, s nímž se umělá inteligence dostává do praxe u jednotlivých zaměstnavatelů, překvapilo i zkušené analytiky. Zatímco ještě před pár lety se o strojním učení mluvilo jako o tématu pro technologické nadšence, dnes výrazně ovlivňuje to, jak vypadá účetnictví, právní poradenství, marketing či zákaznická podpora. Ještě než se podíváme na to, do jaké míry je budoucnost práce bez lidí blízko, má smysl podívat se nejprve na to, co podobné technologické zlomy znamenaly v minulosti.

Stojíme na prahu nové revoluce?

Historie nabízí hned několik zřetelných bodů zlomu. Parní stroj a nástup průmyslové revoluce ve druhé polovině 18. století přesunuly práci z pole do továrny a změnily i to, kolik hodin lidé skutečně pracovali, původně to bylo i šedesát hodin týdně. Elektrifikace a pásová výroba na začátku dvacátého století, kterou proslavil Henry Ford, zase znásobily produktivitu a zároveň položily základ osmihodinového pracovního dne, který dnes považujeme za samozřejmost.

Druhý velký zlom přinesly počítače a internet od 80. let minulého století. Kancelářská práce se zautomatizovala, administrativní profese postupně nahradil software a vzniklo množství zcela nových odvětví, od softwarového vývoje až po digitální marketing. Důležité je všimnout si jednoho opakujícího se vzorce, každá vlna technologické změny ubrala část stávajících pracovních míst, ale současně vytvořila nová, která si do té doby uměl představit jen málokdo.

Umělá inteligence mění pravidla hry

Současná vlna je v porovnání s minulostí ale přece jen v něčem odlišná, a tím je rychlost nástupu. Zatímco přechod od zemědělství k průmyslu trval generace, schopnosti umělé inteligence se násobí doslova v jednotlivých měsících a ne desetiletích. Světové ekonomické fórum ve své analýze trhu práce odhaduje, že téměř čtvrtina pracovních míst se do roku 2027 změní, přičemž vznikne přibližně 69 milionů nových pozic a zanikne kolem 83 milionů těch současných. Výsledný čistý úbytek představuje přibližně 2 % dnešní zaměstnanosti, což samo o sobě sice nezní dramaticky, ale za tímto číslem se skrývá zásadní změna.

Aktuálně můžete najít různé odhady, jak umělá inteligence ovlivní trh práce. Podle některých analýz by AI mohla zvýšit globální HDP o 7%, tedy přibližně o 7 bilionů dolarů. Současně by mohla ovlivnit práci odpovídající tři sta milionům plných pracovních úvazků po celém světě. Jedním dechem je ale třeba dodat i to, na co se často zapomíná. Většina pracovních míst totiž nebude nahrazena úplně, jen se jim změní náplň. Namísto vyplňování tabulek tak bude například účetní kontrolovat a ověřovat výstupy, které mu připravil algoritmus, takže za daný čas toho zvládne více než dosud.

Které profese se mění nejrychleji?

Nejlepší je vidět na konkrétním příkladu z prostředí, které je blízké i Česku, jelikož v našich městech působí desítky center sdílených služeb a zákaznické podpory, které zaměstnávají tisíce lidí v administrativních pozicích. Velká část této práce, tedy zodpovězení běžných otázek klientů, zpracování faktur nebo překlad jednoduchých dokumentů, dnes zvládnou jazykové modely rychleji a levněji než tým pracovníků na junior úrovni.

Firmy provozující taková centra proto stále častěji mění strukturu týmů, snižují počet lidí na nejjednodušších pozicích a současně hledají odborníky, kteří dokáží nastavit, kontrolovat a vylepšovat samotné systémy umělé inteligence. Stejný vzorec se opakuje i v jiných odvětvích, administrativní a rutinní úkoly automatizace zasahuje jako první, zatímco profese postavené na fyzické zdatnosti, empatii, vyjednávání nebo tvůrčím řešení problémů si zatím drží svou hodnotu.

Nová podoba lidské práce

Budoucnost práce bez lidí nás ještě v dohledné době nečeká, je ale zřejmé, že k zániku některých pracovních míst již dochází. Stále více bude záležet na schopnosti spolupracovat s AI, ne s ní soupeřit. Dovednost, která bude mít v příštích letech nejvyšší hodnotu, není programování jako takové, ale kritické myšlení, schopnost formulovat správné otázky a posoudit, zda je výstup algoritmu opravdu správný a použitelný. No a konečně, své pevné místo si s největší pravděpodobností obhájí i řemeslníci, protože na takové činnosti je AI zatím příliš krátká.

Zajímavý je i pohled na vzdělávací systém, který se na tuto změnu jen pomalu připravuje. Průběžné vzdělávání, které se kdysi chápalo jako benefit navíc, se stává nezbytnou součástí kariéry téměř v každém odvětví. Zaměstnanci, kteří si jednou za několik let doplní pouze formální osvědčení, budou stále více zaostávat za těmi, kteří si dovednosti aktualizují průběžně a přirozeně, vedle běžné práce. Zcela do pozadí zase ustupuje i memorování či složité analyzování informací, protože s nástupem AI už nejsou tyto dovednosti tak potřebné.

Co tyto změny přinesou investorům?

Zásadní část této změny se odehrává na kapitálových trzích a dotýká se každého, kdo má spoření, důchodové spoření nebo investiční portfolio. Firmy, které dokáží automatizaci využít ke snížení nákladů a zvýšení produktivity, by měly v následujících letech vykazovat vyšší marže než jejich konkurence. Investoři proto stále pozorněji sledují nejen to, kolik firma investuje do technologií, ale zejména to, jak rychle se jí tato investice promítá do reálných hospodářských výsledků.

Toto téma již dnes ovlivňuje také složení velkých akciových indexů. Společnosti spojené s výpočetním výkonem, datovými centry a softwarem pro umělou inteligenci v posledních letech táhly růst celého trhu výrazněji, než tomu bylo běžné u jakékoli jiné skupiny firem ve srovnatelném období. Pro běžného investora to přináší dilema, do jaké míry se vyplatí vystavit portfolio tomuto tématu přímo, například prostřednictvím tematických fondů zaměřených na robotiku a automatizaci, a do jaké míry je rozumnější držet se širší diverzifikace.

Jak se orientovat v investování během této změny?

Zkušenost z předchozích technologických vln, například z období dot-com bubliny na přelomu tisíciletí, ukazuje jedno důležité ponaučení. Dlouhodobý směr vývoje byl správný, internet se opravdu stal nepostradatelnou součástí ekonomiky, ale mnohé konkrétní firmy, do kterých v té době investoři vkládali naděje, nepřežily. Stejné riziko hrozí i při tématu umělé inteligence, správný odhad trendu ještě neznamená správný odhad toho, který konkrétní investiční titul přinese nejlepší výnos.

Rozumnou strategií proto zůstává to, co platilo i před příchodem umělé inteligence, tedy rozložení rizika mezi více odvětví, pravidelnost investování bez snahy načasovat trh a trpělivost při krátkodobých výkyvech. Namísto honby za jedním aktuálně „vychyceným“ titulem má větší smysl sledovat, které sektory z automatizace profitují jako celek, od průmyslové robotiky přes zdravotnictví až po finanční služby, a přiměřeně tomu přizpůsobit své portfolio. Kromě toho se vyplatí zvážit, zda do portfolia nedoplnit i alternativní investice, jako jsou například P2P půjčky.

Změna, jež se před námi odehrává, není první svého druhu a pravděpodobně nebude ani poslední. Odlišná je ale rychlostí a rozsahem, jakým probíhá, stejně jako šířkou odvětví, která najednou zasahuje. Pro zaměstnance i investory proto platí stejné doporučení, sledovat vývoj střízlivě, průběžně se přizpůsobovat a nespoléhat se na to, že dnešní „jistoty“ budou platit i o deset let.