Jaký mají přínos neziskové organizace?

S pojmem neziskové nebo nevládní organizace jste se už určitě někdy setkali. Často se zmiňují v médiích a rádi se jimi v reklamách pochlubí i spřízněné obchodní společnosti. Věnují se skutečně širokému spektru činností, vyplatí se proto vědět, na jakém principu fungují a v čem spočívají jejich úkoly. Neziskové organizace dokáží být velmi užitečné pro jednotlivce a možná i právě pro vás.

Skutečně „neziskovky“ nepřinášejí žádný zisk?

Jednotlivé formy neziskových organizací jsou definovány zákonem. Základním právním předpisem upravujícím založení, způsob správy i zánik neziskových organizací je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zjednodušeně uveďme, že nezisková organizace je právnická osoba, která poskytuje obecně prospěšné služby pro všechny uživatele za předem určených stejných podmínek. Následně jsou tyto obecně prospěšné služby uvedeny ve druhém odstavci a najdeme mezi nimi i ochranu lidských práv, výzkum, vývoj nebo třeba podporu vzdělávání a výchovy.

Důležitým znakem každé neziskové organizace je, že zisk, který vytvoří nemůže být použit ve prospěch zakladatelů organizace, členů jejích orgánů či zaměstnanců. Z toho vyplývá, že „neziskovka“ má v zásadě vytvářet zisk, avšak tento zisk může použít pouze k zajištění obecně prospěšných služeb.

Nezisková organizace nebo podnikání?

Může se na první pohled zdát, že rozdíly mezi činností neziskové organizace a běžným podnikáním jsou jen nepatrné, vyplatí se proto v tomto směru další vysvětlení. Tím nejzásadnějším rozdílem mezi „neziskovkou“ a firmou je, že v případě neziskové organizace není možné rozdělit zisk mezi její vlastníky nebo zakladatele. Zároveň je třeba dodat, že oproti firmám, resp. podnikatelům mají neziskovky širší možnosti na čerpání dotací a využívání různých způsobů financování.

Co jsou nevládní organizace a jak souvisejí s neziskovkami ?

Až dosud jsme se věnovali především pojmu neziskové organizace. Velmi často se ale mluví io nevládních organizacích. Ty svou přesnou zákonnou definici nemají, ale v zásadě jde o organizace s právy a povinnostmi vytvářené fyzickými či právnickými osobami, které nemají žádné napojení na vládu či vládní organizace. To je ostatně i důvod, proč se nazývají nevládní, případně jsou také označovány jako „třetí sektor“. Vedení nevládních organizací nezajišťuje žádná složka státní moci.

Mezi nevládní organizace můžeme zařadit i spolky a pobočné spolky, nadace, nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti, či účelová zařízení církve a náboženské společnosti. Každá z těchto forem nevládní organizace se přitom řídí zvláštním zákonem, má svou zvláštní agendu a tedy i rozdílné zaměření či kompetence. Vraťme se však zpět k neziskovým organizacím a důvodům, pro které se je vyplatí založit.

Proč má smysl založit neziskovou organizaci?

Určitě jste už také zaregistrovali, že mnohé větší i menší společnosti si zakládají neziskové organizace. Zdaleka tak nejde jen o snahy občanů, kteří by chtěli zlepšovat své okolí, případně se oficiálně věnovat některé jiné obecně prospěšné činnosti.

Najít odpověď, proč tomu tak je, není vůbec složité. V případě, že chce velká korporace zajišťovat veřejně prospěšnou činnost, více se jí vyplatí, založí-li si k tomuto účelu neziskovou organizaci. Část z prostředků získaných podnikáním totiž může převést právě na neziskovku a kromě toho dokáže využívat další způsoby financování. Mezi ně patří příspěvky členů, různé dary, granty a také dotace. Navíc, při splnění určitých podmínek lze velké množství příjmů považovat za příjmy osvobozené od daně.

Prostřednictvím neziskové organizace může společnost efektivněji naplňovat své poslání, realizovat a financovat veřejně prospěšné aktivity. Důležitým argumentem ve prospěch založení neziskovky je pro mnohé společnosti i možnost uskutečňování různých PR aktivit zlepšujících image společnosti v očích veřejnosti. Dokonce ani samotné založení či následné vedení neziskové organizace není příliš složité. Základní povinností je každý rok zveřejňovat výroční zprávu v rejstříku účetních závěrek, přičemž s ostatními účetními povinnostmi hravě poradí každý lepší účetní. Obecně ale platí, že vedení neziskové organizace není složitější než vedení obchodní společnosti.

V případě, že máte obchodní společnost a hledáte zajímavý způsob jak investovat finanční prostředky, aniž by byl vaší primární motivací právě finanční výnos, tak založení neziskové organizace může být tou správnou cestou. Rozhodně však nelze tvrdit, že neziskové organizace jsou přínosné pouze pro podnikatele, právě naopak, výhody mohou díky nim pociťovat i samotní zaměstnanci.

Neziskové organizace jako podpora pro zaměstnance

Nejedna nezisková organizace vytváří i tzv. zaměstnanecké granty, které jsou zpravidla určeny přímo pro zaměstnance konkrétní společnosti. Na základě vyhlášené grantové výzvy mohou zaměstnanci podpořit celou řadu veřejně prospěšných projektů a získat pro tyto projekty finanční pomoc. Jak to funguje v praxi? Stačí, aby daný zaměstnanec spolupracoval s nějakou organizací či například vzdělávací institucí nebo byl sám dobrovolníkem.

Zjednodušeně, zaměstnaneckým grantem je možné podpořit všechny zaměstnance, kteří se budou jako dobrovolníci ve svém volném čase spolupodílet na realizaci různých veřejně prospěšných projektů ve svém okolí, například zvelebováním veřejného prostoru, pomocí lidem v nouzi nebo jinými způsoby. Tímto způsobem zaměstnanec získává určité finanční krytí a může realizovat své dobrovolnické aktivity, což lze bezpochyby považovat i za velmi zajímavý zaměstnanecký benefit.

Jakkoli by se mohlo zdát, že obchodní společnosti si neziskovky zakládají jen za účelem posilování PR a daňové optimalizace, byla by jednoznačně škoda vnímat je v negativním smyslu. Právě naopak, jsou to právě neziskové organizace jako možnost seberealizace pro nadšené lidi s chutí účinně pomáhat v oblastech, které stát možná trochu zanedbává, případně ani nemá možnost natolik efektivně řešit.